Plain language v české státní správě? (5. část)

Může vám nesrozumitelnost prohrát soudní případ?

‍

Na tuhle otázku odpovídal ve svém příspěvku Štěpán Janků, známý propagátor právního psaní a autor stejnojmenného, velmi populárního blogu.

Připojil se na dálku, zpoza Velké louže, a i když tam měl čtyři hodiny ráno, svůj výstup zvládl perfektně. Mluvil na námět:

‍

Srozumitelnost v očích soudců

Jaká tři hlavní rizika podle českých i amerických soudců přináší to, když je právní text nesrozumitelný?

‍

1. Nesrozumitelnost snižuje naši přesvědčivost

Naše argumentace může být sebepřesvědčivější. Pokud ji ale nedokážeme předat srozumitelně, na naše čtenáře tak vůbec působit nemusí.

‍

A může vám nesrozumitelnost prohrát soudní případ?

Dva soudci, které oslovil přední expert na právní psaní Bryan Garner, jsou přesvědčení, že ano. Mimo jiné řekli:

• „Soudu zkrátka nemusí vaše myšlenka dojít.“
• „Soudci nemusí vidět, že máte argumentačně silný případ.“

‍

Další zajímavé myšlenky:

• „Texty právníků, kteří používají právničtinu, budou pravděpodobně posuzovány jako nepřesvědčivé a věcně slabé.“
• „Výzkumy ukazují, že pokud je pro nás zpracování nějakých informací snadné, máme větší tendenci jim i věřit a snáze se jimi nechat přesvědčit.“

‍

2. Nesrozumitelnost zvyšuje riziko toho, že naše slova někdo překroutí

Štěpán citoval někdejšího soudce amerického Nejvyššího soudu A. G. Scaliu, který řekl:

‍

„Čím jasnější jsou vaše argumenty, tím obtížněji je bude moct váš oponent překroutit. Vžijte se do situace právníka, který čelí téměř nesrozumitelnému podání protistrany. (…) Jaká to příležitost popsat argument protistrany způsobem, který ho oslabí!

To se vám nemůže stát – váš oponent nebude moci překroutit to, co říkáte – pokud budete psát jasně.“

‍

Jinými slovy, pokud právníci píšou jasně a srozumitelně, nedají oponentům příležitost, aby jejich slova překroutili tak, jak by se jim to hodilo do krámu.

‍

3️. Nesrozumitelnost vrhá stín na nás samotné

Máte pocit, že když používáte složitá slova a věty, působíte chytřeji? No, jak bych vám to…

Z psychologických výzkumů (včetně toho asi nejznámějšího na tohle téma, od D. M. Oppenheimera) vyplývá pravý opak:

‍

Když používáme honosnější slova, než bychom museli, a píšeme ve zbytečně složitých větách, budou nás naši čtenáři hodnotit jako méně schopné a méně inteligentní.

‍

Štěpán svůj příspěvek zakončil hezkou myšlenkou:

‍

Právnický žargon a složitý jazyk, je možná poznávacím znakem právníka. Ale ne skvělého právníka. Skvělého právníka dělá schopnost předávat složité myšlenky jednoduše – ne ještě složitěji, než by bylo třeba.

‍

‍

‍P. S. Článek je upravenou verzí mého původního příspěvku na LinkedInu, který najdete (a můžete k němu připojit své postřehy) tady.

‍

Ilustrační obrázek: Pixabay.com

Další díly:

• Plain language v české státní správě? – 1. část
• Plain language v české státní správě? – 2. část
• Plain language v české státní správě? – 3. část
• Plain language v české státní správě? – 4. část
• Plain language v české státní správě? – 5. část (právě čtete)
• Plain language v české státní správě? – 6. část
• Plain language v české státní správě? – 7. část
• Plain language v české státní správě? – 8. část
• Plain language v české státní správě? – 9. část

‍

‍