Plain language v české státní správě? (2. část)

Hned z úvodních příspěvků vyplynulo, že používání plain language:

• má důležitý lidský rozměr
• šetří čas a peníze

‍

Lidský rozměr

Kateřina Šimáčková, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva, vyprávěla krátký příběh ze života. Bohužel jsem si neudělal dost podrobné poznámky, ale doufám, že to podstatné přetlumočím správně.

‍

Pán s psychickým handicapem žádal o státní podporu. Pochopitelně dostal k vyplnění obsáhlý formulář. Osobní údaje (jméno, adresa…) zvládl v pohodě.

Pak ale došlo na majetkové poměry. Když se dostal k části o vlastnictví nemovitostí a cenných papírů, byl naprosto ztracený.

Nic nevyplňoval. Jenom na okraj formuláře napsal:

‍

„Omlouvám se, ale vůbec tomu nerozumím.“

‍

A dokreslil srdíčko.

‍

Jasně. Ať bude státní správa komunikovat sebesrozumitelněji, pořád budou někteří lidé v kontaktu s ní potřebovat pomoc.

Jenže plain language (a jeho zjednodušená varianta, tzv. Easy-to-read, ETR) může jejich počet výrazně snížit a zároveň usnadnit život těm, kdo se o ně starají.

‍

Čas a peníze

Adam Herma z Kanceláře veřejného ochránce práv nás ve svém příspěvku, který bych si nejradši přepsal celý, mj. vzal na virtuální výlet do zahraničí.

‍

Pár zajímavostí:

• V Německu jsou 3/4 úředních textů srozumitelné jenom 7 % obyvatel. (Dá se předpokládat, že u nás to bude podobné číslo.)
• Švédové jsou v používání plain language premianti. Začínají už psaním srozumitelných zákonů, na kterých se kromě právníků podílí i jazykoví odborníci. Kromě toho pravidelně vyhlašují ceny za srozumitelnost.

‍

A teď konečně k té úspoře času a peněz (částečně čerpám z Adamova příspěvku, částečně z materiálů, které jsme dostali):

• Ve státě Washington zjednodušili formulář, kterým řidiče informují o odebrání řidičáku. Vytíženost příslušné infolinky se od té doby snížila… o 95 %!
• Kromě toho zjednodušili formulář k dani z prodeje, a dobrovolný odvod daně se zvýšil… třikrát!
• I Americký úřad pro veterány zjednodušil jeden formulář. Dotazů veteránů díky tomu ubylo a ušetřilo se tím… 5 milionů dolarů ročně!

‍

To není úplně špatné, co říkáte? :-)

‍

Rozhodně si nemyslím, že by přístupná čeština byla lékem na všechny bolístky, které kontakt mezi úřady a veřejností provází.

Jsem ale přesvědčený, že pokud se slova o „zeštíhlení“ nebo „zefektivnění“ státní správy mají uskutečnit, není srozumitelné vyjadřování příjemný bonus, ale absolutní nezbytnost.

‍

P. S. Článek je upravenou verzí mého původního příspěvku na LinkedInu, který najdete (a můžete k němu připojit své postřehy) tady.

‍

Další díly:

• Plain language v české státní správě? – 1. část
• Plain language v české státní správě? – 2. část (právě čtete)
• Plain language v české státní správě? – 3. část
• Plain language v české státní správě? – 4. část
• Plain language v české státní správě? – 5. část
• Plain language v české státní správě? – 6. část
• Plain language v české státní správě? – 7. část
• Plain language v české státní správě? – 8. část
• Plain language v české státní správě? – 9. část

‍