V tomto příspěvku bych rád přiblížil, proč jsme se rozhodli tento výtvor na knižní trh propašovat.
(Zmíněný příběh bude o něco košatěji popsaný i v předmluvě samotné knížky, takže si na něj samozřejmě můžete počkat a bez skrupulí přeskočit úplně na konec, kde je odpověď na onu zásadní otázku: O čem to bude.)
Co nás to napadlo?
Minulý rok jsme s bráchou oba začali cítit určitý tvůrčí přetlak. Poznatky z korektur i z našich školení přístupné češtiny se v nás postupně hromadily a hrozily explozí.
Věděli jsme, že to musí ven.
Většina normálních lidí by pro publikování svých myšlenek zřejmě zvolila nějaký moderní formát, jako třeba:
- podcast
- newsletter
- e-learningový kurz
Nebo tak něco. Jenže my jsme trilobiti. Takže to (aspoň prozatím) skončilo zase u knížky.
O čem ale budeme psát?
To byla zásadní otázka.
Já jsem navrhoval knížku věnovanou čistě plain language. Oba máme tohle téma rádi a já věděl, že by bylo o čem psát.
Brácha po zralé úvaze dospěl k tomu, že je to úplný nesmysl. Že téma plain language ještě není tak diskutované a atraktivní, aby si takovou knížku kromě našich soucitných rodičů někdo koupil.
A navrhl stylistickou příručku pro běžné uživatele. Srozumitelnou, s minimem teorie a spoustou praktických příkladů.
Bylo kolem toho hodně zlé krve.
Spílali jsme si těmi nejhoršími přízvisky, na jaká jsme si dokázali vzpomenout, jako třeba:
- Ty polonegramote!
- Ty... ty průměrný diskutére na Novinkách!
- Cože?! To odvoláš, ty...
Teď samozřejmě lžu.
Záhy jsme totiž zjistili, že se obě témata dají šikovně propojit. Spousta zásad přístupné češtiny a dobré stylistiky se totiž shoduje.
Mají stejný účel: Co nejjednodušší a nejpříjemnější cestou předat informace od autora k příjemci.
I dali jsme se chutě do práce.
No a čtenářská obec v nejbližších měsících rozhodne o tom, jestli naše volba byla správná.
Stručně řečeno...
Chystáme pro vás praktickou příručku o stylistice a plain language, která vám pomůže psát jednoduše, čtivě a srozumitelně.
A upřímně doufáme, že se vám bude líbit.